Mám píču

2. srpna 2014 v 23:59 | vzteklej pes |  Život štěněte
Čugy milánci,
balím to tu. Neba mě to, je mi to malý a chci víc. Jen jsem vám na závěr chtěl říct, že nikdy žádnej vzteklej pes nebyl. Jsem ženská. Ženská, co si chtěla zkusit, že umí bejt protivnej sprostej machistickej chlap.

Jo a vzpomínáte si na Ukaž kozy(http://vzteklejpes.blog.cz/1208/ukaz-kozy)? Tak to byl jen takovej testík, kolik cecků se dá z netu vytěžit úplne zadax, řikám to na pracovních pohovorech jako profesní fórék - pár slov, pár desítek koz, kdo z vás to umí?

Díky, byli jste milí a bylo to krásný. Jsem ženská. A mám na blog.cz ještě jeden, celkem provařenej bložínek, kterej je taky v autorským klubu. Kdo uhádne kterej, tomu prozradím, na jaký adrese číst tyhle cancy dál, kdo neuhádne, časem mu to ještě třeba sepne.


Tak díkčau a mějte se tu blaze


Vzteklej pes (#dnesnaposled)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 3. srpna 2014 v 10:20 | Reagovat

Už jsem se lek, že jsi třetí pohlaví.

2 Jorika Jorika | Web | 3. srpna 2014 v 18:42 | Reagovat

:DDDDDDDDDDDDDDDD

3 Em Zet Em Zet | Web | 3. srpna 2014 v 18:54 | Reagovat

Tak nazdar no.

4 ?! ?! | 5. srpna 2014 v 9:24 | Reagovat

Lucie?!

5 vzteklej pes vzteklej pes | 5. srpna 2014 v 9:44 | Reagovat

[4]: Čugy!

6 David David | E-mail | Web | 5. srpna 2014 v 13:52 | Reagovat

S tím komentářem "Kozy na titulku" se ti to opravdu povedlo a udělalo velký ohlas. Jako chlap jsem se taky zapojil, ale ne s kozama. :-P

7 Našel jsem to i přes různý nápovědy až před cca dvěma týdny... Našel jsem to i přes různý nápovědy až před cca dvěma týdny... | 5. října 2014 v 22:24 | Reagovat

Ranní ptáče alkoholik
za lahváče dá cokoliv.

8 ,,, ,,, | 30. ledna 2015 v 14:44 | Reagovat

Odrhovačka takřka pohádková

Jede rytíř černou tmou,
jeho oči rudě žhnou.
Cválá cestou necestou
smrti vstříc, či za láskou.

Vzhůru za mou princeznou!
Pobíd' koně ostruhou.
Ještě dneska bude mou,
v bílém šatu nevěstou.

Prsa se mu hrdě dmou
zbrojí lesklou, třpytivou.
Za utkvělou představou
pádí vpřed s plnou vervou.

Odkojen byv pohádkou,
řítí se za vidinou –
porazit saň ukrutnou,
obhájit čest rytířskou.

Princeznu v zámku zakletou,
spící dřímotou staletou,
tu s kadeří vonnou, rusou
vysvobodit sladkou pusou.

Přebrodil řeku širokou,
zdolal horu dost vysokou.
Vzal to bokem i oklikou,
v zahradu trnů velikou.

Hledajíc dámu srdcovou,
prošel každičkou komnatou.
Do věže stoupal s lucernou,
puzený dychtivou touhou.

Našel ji v loži líbeznou,
žel bohu ne však samotnou,
vzdychající pod peřinou,
jak peleší se se slouhou.

Do živýho masa jak když tnou,
odkráčel s hlavou svou svěšenou.
Života herku, tu nevděčnou
osedlal s myslí, ach, netečnou

Sudiček věštba jest příčinou,
že strasti v pravý čas pominou.
Při cestě nazdařbůh pustinou
narazil na dračí sluj temnou.

Jistý si brzkou svou popravou
zkřížil meč se saní tříhlavou.
Po tři dny vedli řež krvavou,
než oba umdleli únavou.

Nevěřte pohádkám, občas lžou,
ne každá princezna chce být ctnou.
Leckterá saň není v jádru zlou,
umět to rozpoznat jest výhrou.

Pod hvězdnatou oblohou
dvě těla se k sobě lnou.
Sdílí touhu smyslnou
zábrany tak přemohou.

Jeviště halí se oponou.
Báchorku trochu zkrášlenou,
přestože jinak pravdivou
zakončím pointou nevtipnou.

Na louce vlčci se pasou,
robě spí s klidnou grimasou.
Zvonky tam zvučí krajinou.
Houpy hou, houpyty hou...

9 já | 30. ledna 2015 v 15:18 | Reagovat

[8]: no tak asi grtauluju nebo co. mimochodem, vrátím ti toho Veneru. Brzo.

10 ... ... | 30. ledna 2015 v 21:25 | Reagovat

[9]: Tos mi ale vzala "vítr z plachet", neb když už jsem byl v rozjezdu, chtěl jsem někdy pak ještě jednu přidat. A ono to už mezitím jaksi aktuální není nebo co... ;-)

Rýmovačka jakási

Ať je teda po tvým,
jen hraj mrtvýho brouka!
O životě prd vím,
vždyť sláma z bot mi kouká.

Nebudu já plakat,
ba ni rukama lomit,
Stejně si na draka
a tvý fóry citróny!

Popletla's mi hlavu,
byť je to moje vinna.
Ztratila ses davu,
pak těžko se usíná.

Zamávali jsme si,
šátkem se rozloučili
Samota však děsí,
tak zůstaň ještě chvíli!

Leč nebudu už škemrat
o pozornost tvoji!
Než postával bych u vrat,
nechám tě na pokoji.

Trucuješ jak malá.
Prosím tě na kolenou!
Jak střep je má hlava.
Nebuď labuť, mluv se mnou!!

11 ... ... | 30. ledna 2015 v 22:02 | Reagovat

[10]: (Je to póza, neboj. Tak napůl. Ale "umělcem" jsem kdy byl jen jednou.)

12 Dalibor Kubiska Dalibor Kubiska | 18. května 2015 v 21:59 | Reagovat

... a potřeboval bych se naučit vědět, kdy je správné mluvit a kdy naopak mlčet. Jsem tomu už blízko, myslím.

13 nevtipna nevtipna | 19. května 2015 v 8:50 | Reagovat

[12]: Jsem nemožná s tím Venerou, promiň. Ale myslím na to, jen někdy vyštrachat dost velkou obálku. Doufám, že se daří.

14 Dalibor K. Dalibor K. | 21. května 2015 v 9:59 | Reagovat

[13]: Inu daří se, vcelku i daří. Je klid. Do chvíle, než na mě "promluvíš", a já si mnu nevěřícně oči, v hlavě se mi začnou promítat pohyblivý obrázky - trochu legrační a trochu obscénní, dutinu břišní zaplaví mnohahodinový křeče a ... a tak podobně. Aspoň je nějaká sranda. Kdo by si pak stěžoval?

Však to vůbec nehoří. "Čas není důležitý. Důležitý je pouze život."

15 Dalibor K. Dalibor K. | 19. června 2016 v 0:43 | Reagovat

[13]: Nech si ji. Nemám to kam dávat, adresu mám dávno jinou a ani na schránce už prý nejsem. Venera je v současnosti undergoundová troska. Potkáš ho v Trojický, kdyby snad byl zájem. Ač psal jen sračky, život měl asi dost zajímavej, ale co z toho dnes...

16 Dalibor K. Dalibor K. | 21. října 2016 v 14:35 | Reagovat

Za tebou mžilo se snad už po sedmé,
aniž by život vůbec začal.
Verše vzletné, rýme veď mne!
Nepij, nepij a hlavně nechlastej!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama